A už je pátek, dnes zpěvem nezačnu. Vyprovodím něco po půlnoci Lenku domů a za odměnu se mohu vyčůrat a vyfotit nejslavnější pohled z okna na WoL. A také poznat Pepu. Tihle Jihočeši jsou sympaťáci jeden vedle druhého. Cestou na hotel si trochu zafotím noční město a ráno úspěšně zaspím, takže nestíhám zpívání ani teď. A kytaru jsem nechal v autě. Nechám tady pozdrav z Ostravy a jedu dál. Do Krumlova, moc se mi tady líbí. Kolem zámku se toulá asi 500 Japonců, celkem 6x jsem byl požádán: Photo please. Asi je sem vozí náš (snad ne) budoucí prezident. Další zastávka ve Velešíně na počest Pepy Píska, pro kterého je hádanka. Pepo, víš kde je tento kohout? Něco po poledni vyrážím domů. Jedu zasněženou Vysočinou jako ďas, mám dnes ještě výroční taroky. Doma stíhám sedmou listopadovou píseň. Holubí inspirace je z Budějic a pírko z Krumlova. Zbytek dne už patří výročním tarokům a kdybych fotil další týden, tak bych volně těmito taroky pokračoval. Ale nefotím a tak ahoj zase někdy příště.