Prudká změna počasí se projevuje na mém těle.Nemohu se rozhýbat a nějak nevím, co udělám s dnešním dnem.Krásné verše,to je ale vzpruha,jako mávnutím kouzelného proutku je všechno naopak.Luba má svou práci u které mě není třeba a já se vrhám na okna...né nebudu z nich skákat...pěkně je umyji:-))Začínám v patře,dopoledne jich zvládnu pět.Trochu odpočinku a po obědě se pustím do dalších pěti.Poutírala jsem i prach a poklidila ve všech pokojích bývalého penzionu.Na Columba jsem si také udělala čas:-)Prší ,venku je zima jako v březnu v lednu bylo tepleji:-)Končí sedm dní zmatku ,dnů černých a bílých i těch barevných ve kterých vše dopadlo jinak.I přesto ,že je v mém životě mnohé jinak,žiji svůj život ráda:-)