Jsou v našem životě dny ,které s Lubou přecházíme mlčením.Mám dnes svátek,přišlo mi spousta krásných přání od milých přátel a já za ně děkuji,je to takové milé pohlazení:-)Ale po tragické smrti Marka, nám osud přehodil výhybku.Neslavíme svátky ani narozeniny,život se rozpadl na střepy ,jen s obtížemi je s Lubou sbíráme a snažíme se z nich něco slepit.Jedeme mlčky s kytičkou za Markem.Luba mě pozval do restaurace na slavnostnější oběd.Procházka vylidněným městem není nic moc.Liduprázdné náměstí ,to jsem ještě nezažila.Koupíme pár drobnotí,jo tady to žije ,tady se to lidmi jen hemží.Jaro bujně raší ,já cítím probouzející se život, a se smutkem se již po 19té ptám ...PROČ...??Slunce zapadá za obzor a slibuje na zítra jasný den.