Krásné ráno. Je mi nanic. Jdu pěšky do Blanska na vlak. Potřebuju se nějak odreagovat. Náhodou jsem našla skvělé makové pole. Musím tu něco nafotit. V Brně fotím portrét do článku o TEDxBrno. Oběd a zase domů. Pohřbívám kočku Matyldu. Její sestra Oli normálně brečela. To jsem v životě neviděla. Seděla u díry, koukala na Matyldu a tak žalostně mňoukala, že jsem ji musela vzít a zavřít, jinak bych kočku nepohřbila. Prostě síla. A pak, že zvířata nic nechápou. Večer sice nemám náladu, ale ještě jdu vyfotit Kačku, její sestru a její skoro nové sestry. Kaččin otec se bude znovu ženit, tak mu chtějí dát fotku na plátno jako svatební dar.