Ráno vstaneme, nasnídáme se a jedeme na Vranovskou přehradu, kde se sejdeme s tetou a strýcem a babičkou a deděčkem - lidi co moc miluji. O branku rozbíjím displej mého Canonku, potlačím slzy a nechám smutek na večer. Celou cestu ale tento jev rozdýchávam a nemohu foťák ani vytáhnout z tašky. Můj manžel je zlatíčko a tak mi dělá radost nákupem v Baumaxu poliček a doplňků do koupelny. Nakonec se z toho musím vymluvit. Ludík mě ujišťuje, že je to jen věc, kterou pošleme do opravny - miluji ho, za to jaký je a jak mě vždy dostává z mých šílených nálad a neštěstíček. Fascinuje mě na poli úžasný stroj :D, na Vranově se jdeme koupat, na nás některé je zima a tak sedíme na pláži a nabíráme tu úžasnou atmosféru s lidmi, které milujeme. Pak následuje procházka a na chatě strýc rozdělal oheň, spálili jsme starý slamák - chudák, opékali buřty a povídali. Ukazovali jsme na fotkách v mobilu naši rekonstrukci. Můj děda už se za volantem necítí moc dobře, ale až to bude hotové tak prý přijede.