Venku je hnusně a mi je nějak blbě. Tlak je ale O.K. a tak vyrážím do života. Snídaně v kanceláři a pokračuji v likvidaci. Jeden z posledních pohledů z okna, někoho z Aukra zajímají přesné rozměry prodávaných kleští (z dotazů na věci prodávané za pár kaček by se dal sestavit román), zřizuji poslední dočasné pracoviště a nakonec naložím do auta archiv a vezu ho do Orlové, kde bude uskladněn. Tak také vytáhneme Trabíka, který potřebuje udělat technickou prohlídku. Táta ho veze sám, vyjel poprvé od
zlomené ruky a je naprosto v pohodě. Vše dopadlo v pohodě, akorát mi je pořád blbě … a nevím co to je … jedu domů a jdu hned spát.