Dnes obzvlášť … kancl už je skoro prázdný, ale nakonec je z toho stejně celkem 18 cest nahoru a dolů a ještě jsem musel povolat Aničku. Balím balíky do Aukra, tohle mi jde, ale asi jsem dost pomalý. K obědu řepu s křenem … abych byl dost rychlý. Anička odváží první várku. Já jedu na poštu a do OZO … moje křeslo, na kterém jsem seděl cca 15 let končí v kontejneru číslo 271 … jsem rád, že znám jeho novou adresu … mohu ho navštěvovat. Firma končí tam kde patří … a už je to tady … poslední zhasíná … stalo se to v 29.8.2014 v 16:22 … sice ztichla jen hudba, ale to ticho bylo najednou ohlušující … Na závěr se pokusím o druhé místo v soutěži o největšího WoLa … vám všem vzkážu, že žádný boj není nikdy ztracený … je prostě nutno stále bojovat … a přece zítra začíná první den zbytku mého života … a nezapomeňte, jde se
na čumáky do ZOO Ostrava.