Teď budu vstávat pravidelně v šest hodin … to by nebylo nejhorší, stejně se pravidelně budím dříve. Kouknu ven jak se dělá pěkný den, pak zamávám Aničce a už také fičím do práce. Víceméně stejnou cestou, kterou jsem jezdil poslední roky. A už se to na mne valí, hromada informací se všech stran, je to tak půl na půl … tedy to co je pro mne nové a co je stará vesta … ono to půjde, ale dnes mám hlavu jako kološtěstí a stíhám si sotva k obědu dát jedno jablko za pochodu. Večer pak nekompromisně vytáhnu Aničku na pivo, dnes to bodne. Koupil jsem si také nové boty … jak to říkala Šárka … čím víc pruhů, tím víc Adidas? Tyhle jsou pravé a chodí úplně samy. Jo, málem bych zapomněl, podepsal jsem dnes pracovní smlouvu … po 24 letech … je to přece jen významná událost v životě … i když fotograficky nudná …