Mám ATB, skoro nemluvím, pořád ale musím kvůli něčemu vstávat. Přemýšlím, co ještě vymyslet, jak je zabavit, abych mohla chvíli odpočívat. Přede mnou je vidina, že až mi bude líp, budu moct číííííst. Babička přichází po poledni, aby mi pomohla a pak jsem tu sama až do odpoledne. Potom dostávám dotaz, proč pořád poskakuji s foťákem, když mám teploty 38? Proto, to nepochopíš.