A už je zase ráno. Mám na pracovním stole kapku štěstí, kterou jsem kdysi dostal od Kuby. Mám kapku štěstí? Mám hromadu štěstí, i když si to občas musím připomenout … třeba tím jak mám tu hromadu skvělých přátel WoL. Odpoledne jdu na pozdní oběd, chystá se pršet a všude kolem jsou záplavy kopretin, ještě nevím že dnes naposledy a zítra je posekají. Jo, nic není napořád, jen ty chvilky zachycené cvaknutím spouště zůstanou. Courám se po náměstí. Někomu krvácí srdce. Dám si jednoho Koníčka a k němu si přečtu Koniny, je to fajn čtení. Stihl jsem to domů tak tak, Večer si přebrousím hlavu, čeká mne sraz, tak ať se spolužačkám líbím … nojo, toho kohouta jsem nakonec odstranil :-).