Druhý den dílny - jako jediné mi Sami dal úkol. Zůstat na základně, náhodně si vybrat si jedno z místních lidi a nafotit jeho příběh! Měla jsem štěstí na štukatéra Lukáše ... nikdy bych neřekla, že má už v životě tolik za sebou. Problémy s rodiči, šest let žil v Ostravě doslova na ulici ... z kriminálu ho pustili na amnestii. Bral to jako výzvu k tomu, aby svůj život trochu změnil. Snaží se, má srdce na dlani, a docela je šťastný s tím co má ... jen to osobní štěstí mu zatím protéká mezi prsty. Žije s kamarádem Bóžou (říká mu tak, protože je to pro něj Boží člověk, který mu pomáhá). Jediný koho kromě Bóži má a neopustil ho - je jeho pes ... "paní, to není pes, to je člověk!" .... Víkend rychle utekl, domácí teplo je domácí teplo :-) ... kocourek to umí!