Ráno zase sestřička budí už v 6. Pak už nějak nespím, nemůžu... dneska půjdu domůůů! Umývám si vlasy, aby to nějak vypadalo, až mě pustí. :D Venku je zase krásně a skutečně - primář nás všechny z pokoje pustil, jupí! Od mamky jsme já a Kuba dostali dáreček, super spoďáry. :))) Odpoledne jsem u babi a pak mě taťka hodí k milému... Už nespím v nemocnici, já jsem tak šťastná! A taky (páč jsem na to měla moc času) jsem si v nemocnici něco uvědomila... Týdny jsou poslední dobou jen fotodeníček a nemám moc času, taky to tak vypadá. Nechci, aby ta kvalita fotek šla tak dolů (prohlížím si staré týdny), to se mně samotné nezamlouvá. Nevím, jak dlouho mi to vydrží a pravděpodobně mi WOL začne brzo chybět, ale prozatím se loučím... ALE - já se vrátím! :)