Dneska jsem nemohla spát. Až zpětně si uvědomuji, že i před narozením Bobánka jsem taky nespala. Od rána mě bolí břicho, tak se rozhodnu vylézt z postele a jít pracovat. Práce přece léčí, nebo šlechtí? :) Tentokrát neléčí. Jdu si napustit vanu a uvidím. 2. náš Čtvereček názorně předvádí jak vypadá kontrakce :)Teplá voda mi vůbec neudělala dobře, spíš naopak. Tak volám do nemocnice, nakrmím zvířata, pověsím prádlo, nachystám poslední věci a vyrážím do Brna. Řídit auto s kontrakcemi je taky dobrá zkušenost:) Morisek na mě čeká před Brnem a dělá mi doprovodné vozidlo. Po vyšetření je rozhodnuto, že zůstávám v nemocnici a uvidí se. Ale situace se mění téměř z minuty na minutu, rychle zařizuju vyzvednutí Bobánka ze školky, instrukce babičce, poslední pracovní hovory a jdu zpátky na sál. Je rozhodnuto, zase SC. Dostávám číslo a už jen čekám na tu mou malou stopětadvacítku:) Na sále je sranda a všechno klape jak na drátkách a 17,15 je Barteček na světě:)