Rano jedem smer Schmittenhöhe. Trva jim snad sto let nez se narvou do tech kramu, ja si mezitim letim koupit cepici, protoze jsem ji inteligentne nechala doma. Dostanem skipasy, trhame se od lyzaru, predbihame vsude vsechny a vezeme se nahoru. Jeste je jaksh taksh videt, ale nahore bida s nouzi. Trosku to tam obejdem a jedem druhou stranou dolu do Zell am See s predstavou toho, ze dole bude dobre. Tuudle nuuudle. Jezero v mlze, takze zkoumame skibusy, jak to vlastne funguje, cim muzem a cim ne, co nas doveze zpet k autu a jedeme opet na Schmitku a davame si tam obed. Silene se rozsnezi, takze to balime a sjizdime dolu...