Od probuzení se cítím dost divně, ale pouštím se do práce. Za pár hodin volají brácha a teta, že se nemůžou dostat k mamce a ona ani nebere telefon. Jedu do Komařic. Nacházíme mamku již bez života. Najednou je všechno tak zmatené, nepochopitelné ... Všechno je zastřené, zvuky zahalené, hlava to nebere, srdce bolí ... Tenhle posranej den končí večer pohledem na kytky, o které se mamka vždycky krásně starala ...