ranní kafe, nezbytnost. nasazuji šťastné ponožky, pročítám poslední řádky. jde se na věc. achjo, i přes snahu to byla nejspíš naprostá marnost. jedu se naobědvat a pak vyrážím do města, trochu si zlepšit den. Sarah a šaty? není možná, nakonec jsem stejně raději koupila šortky. příběh dne, utíkám na vlak který jen tak tak stíhám, hned co vlezu do dveří odjíždíme, po 20 minutách cesty zastavujeme, myslela jsem, že z důvodu výluky, nakonec přichází průvodčí a sděluje nám, že 200 metrů před námi na stejné koleji skočil někdo před rozjíždějící se vlak, čekejte 2-3 hodinové zpoždění. přijíždí hasiči a dostávají nás z vlaku v pustině, je 31 stupňů a já si zapomněla na cestu koupit pití, asi chápete, jak krásná cesta domů byla. po 2,5 hodinách nastupujeme do dalšího vlaku, konečně směrem domů, přemýšlím nad vším, mám v hlavě zmatek.