Namasíruju nohy, zaktivuju nervová zakončení na nohách. Snídám česnečku. Ne, nejdu do divadla, ale do tiskárny (je to ve stejné budově). Chvíli bloumám po okolí. K večeru, když už není takové vedro, jdu za kamarádem
Jirkou (mimochodem skvělým fotografem, kterého marně přemlouvám, aby nafotil week) pro stativ. Šichta končí po půlnoci. O kytaře si můžu nechat zdát.