Hlásili bouřky, tak uvidíme... vyrážíme Látanů dolinů. Nacházíme studánku. Svačíme u těžební techniky.
Postupně klesá mlha, ale neprší. Stoupáme do sedla Zábrať. Mlhou se k nám line jasný ženský hlas... zpěv slovenských lidovek. Po chvíli potkáváme i majitelku hlasu. Jde sama. Vyděsí naše děti větou, že si zpívá, aby zaplašila medvědy ;-).
Pokračujeme do sedla a ti, co se bojí, zpívají "Prijdi Jano hore..." a "Prijdi Jano k nám..." a tak :-D. Já občas ťukám klackem do kořenů. V sedle leží jen mlha. A ležel tam člověk.
Róza už není unavená, běhá s kamenama a "kreslí" princeznu.
Sestupujeme kolem Ťatliakove chaty. Den končíme haluškama.