Dnes ráno už je vše znovu jak má být, svět je zase krásně barevný a veselý. Projíždíme přes Díry děr, kde není vážně vůbec nic (a to jsem si myslela, že my jsme na konci světa). Už jsme doma? Nee tady bych vážně bydlet nechtěla. Takže jedeme dál a krajina je čím dál krásnější a překvapivější. Kopce se zatím dají zvládnout, stejně jako vedro, které se ale pomalu stává nesnesitelným. Přesně v poledne dorážíme do Krásného Dvora, kde si projdeme (probloudíme) anglický park a pokračujeme dál, ale kvůli vedru nám to moc nejede, jsme vyčerpaní a uhřátí. Zachraňujeme se tedy v Nepomyšli u rybníka, kde to je super a čerpáme novou energii. Asi po třech hodinách válení jedeme dál, ale jen kousek, nacházíme vhodné místo u silnice na přespání a s výhledem na krásný západ slunce stavíme stan a jdeme spát.