Každé ráno je jiné, což je super, protože teď jezdím sama, tak mám aspoň nějaké odreagování ... první hodina tělocviku ... už jsme 7.A, letí to jako blázen! ... na urologii - už mám za sebou asi víc ultrazvuků než kdejaká těhulka ... s mamkou na Einkaufsbummel a obě z toho máme nové šaty! ... celé odpoledne se honí černé mraky a když usadím mamku na bus domů a sama vyrazím na přednášku na Kopeček, tak se rozprší jak blázen a do chvilky jsem na nit promočená, takže v čajovně do sebe liju jeden hrnek čaje za druhým, k tomu přidávám čaj z Ugandy od Pepy, který má přednášku o svých ugandských lékařských zážitcích a jsem na něj fakt pyšná, protože je borec a dělá skvělou věc ... domů se vracím po desáté, pořád úplně mokrá a zmrzlá, ale naštěstí na mě čeká přímotop, u kterého se suším a jdu spát.