Zdravá snídaně do nového dne. Vyrážím do kostela na sídlišti, kde je vždycky fajn atmosféra, ale jsem skoro jediná, kdo zpívá, jak jinak. Po obědě vybíráme pro jistotu náhradní klučičí jméno, kdyby byli dva kluci a Fazolce se Křesomysl ani Hyacint moc nelíbí, tak kope o sto šest, takže taky pár kopnutí chytnu a to je tedy něco tak nádherného, že to nelze popsat... Vyrážím na cestu domů, po deseti dnech. Už se mi fakt stýskalo, po rodičích, po mojí posteli (po škole ne). Čekají tu na mě lístky na Kluse, na který se už s Ditkou nemůžeme dočkat, nedodělaný referát o Gogolovi a nové lodičky, u kterých nedokážu uvěřit, že jsem si je fakt koupila. No a zítra zase škola.