Dneska se výjimečně nemusím ráno učit, i když hned při fyzice mám pocit, že jsem ten sešit měla aspoň na chvilku otevřít. Nestačím se divit, co má pan zástupce v kabinetě za knížky, bloumám po chodbách, čtu si a obědvám v prázdné jídelně. Po sboru ještě sleduju souboj kočky a psa u veterináře. Doma si říkám, ty bláho, to je mi docela povědomá fotka... a pak mi to dojde! Ježkovy zraky, pořád to nemůžu rozdýchat! Euforii ale rychle narušuje matika, kterou konečně dorýsovávám.