Probouzíme se tím, jak nám déšť buší do oken. Přesouváme se na dopolední mši, pořád bliká elektřina, skoro celé Pardubice jsou bez proudu. Na koleji nefunguje wifi a tak se přesouváme na nádro přes celé Pardubice, což je teda taky docela dobrodružství a tam prostě jen čekáme, jestli mi ten vlak pojede nebo ne. Naštěstí přijede, shodou náhod mám lístek do 1. třídy, takže je to velmi pohodlné, dělám si věci do školy, ale jak se stálé víc přibližuji k severu, zpoždění vlaku roste a podmínky se zhoršují. Nakonec se dostávám domů přes všechny Kotěhulky, co na severu máme, celý výběžek je po tmě a polámané stromy jsou všude. Doma funguje jedna zásuvka, takže máme kabely a prodlužky roztahané po celém domě. Co takový vítr způsobí za kolaps, to je fakt neuvěřitelné.