Cestovní ráno. Praha mě stále nepřestává překvapovat. Mám sraz u Elišky Krásnohorské s mým nově objeveným dvojčetem Mary, na chvilku skákneme do památníku, protože to je pokaždé zážitek a pak už jdeme na Neviditelnou výstavu, která je prostě skvělá! Obě jsme na ni sice už podruhé, ale takhle spolu je to úplně něco jiného a užíváme si dokonalé odpoledne. Nemohla jsem si odpustit zaběhnout za Tondou, zvlášť když mu to dneska tak slušelo. Cesta domů je poněkud náročná. Autobusu se podařilo sejmout dveře nějakého jiného auta, takže čekáme půl hodiny (naštěstí v teple autobusu), co se bude dít. Pak přijíždí další autobusy a do jednoho z nich nastupujeme. Vybrali jsme ale špatný, takže musíme zase na další zastávce přestupovat do toho druhého... ach jo :D U tety na nás čeká tohle Sluníčko, které bych nejradši láskou snědla.