po dopoledni proleženém v posteli vyrážíme s Ondrou na výlet. tak jo, už po tom šíleně strmým kopci (kde jsem se mimochodem nezabila) konečně trochu pobírám dech. les, čerpáme energii, krásno. dokud jsme se neztratili a nevyšli na druhém konci xx km daleko, zkoušíme oba poprvé stopovat, po několika marných pokusech se nad námi slitoval starší pár!. zastavujeme se u rozhledny, která je sice zavřená, ale to krásno kolem nám stačí. Ondra poprvé na longboardu, ehm umí to líp, než já (to ale bohužel asi všichni). však už víte, jak tuhle kýčovitost zbožňuju.