Po noci, kde nás v místnosti pro 10 spalo 15 nás probouzí vrtulník, který kolem nás proletí každých pět minut. Brzy zjišťujeme, že to je zásobování a za chvíli už zažíváme takovou zásobovací akci s vrtulníkem na dosah i my. Poslední rána trhám rekordy ve výhledech, při kterých snídám. Vyrážíme dál na cestu, dnes je to stále nahoru a dolů, ale dobrá nálada se nás stále drží jako smrad. Vystoupáme do výšky 2100 m. a jen se kocháme a kocháme. Pak sestupujeme zase dolů, jdeme přes spoustu osad a jiných krásných míst, které nejdou ani vyfotit, ani popsat. Večer přicházíme k Triglavským jezerům, kde potkáváme postarší německý pár, mladý dánský pár a podle vyprávění jednu Australanku, docela pestrá banda. Zapalujeme si ohníček, ale protože s sebou nemáme žádné buřty, opékáme si jen lýtka a čekáme na hvězdy.