Po výrazném oteplení se kterým zmizel všechen sníh se zase ochladilo a venku je holomráz … Michael a Lucie stále hledí směrem k vítkovické nemocnici, kde táta dnes podstoupí třetí operaci … oznámený termín se posouvá až na odpoledne, nakonec ho přivezou na JIP kolem třetí … no … užíváme si to všichni celou dobu, co se do nás vejde a já opět fotím všechno co vidím … asi to je nějaká terapie … jedeme ho navštívit až před pátou a to se zrovna probouzí, ale naštěstí je opět v pohodě a orientovaný a navzdory okolnostem to všechno zvládá úžasně … také máma se už uklidnila a je ve formě … už plánuje kde co všechno na pět let dopředu … no užila si také svoje a tak se na ní moc nezlobím … ze všech andělů, co nás hlídali tady dám na konec toho se zlomeným křídlem, co nosím stále u sebe a kterého mám nejraději … a DĚKUJI … za nás všechny … všem Andělům a vám všem, co jste na nás mysleli a drželi palce … ještě nás čeká dlouhá cesta …