Neštěstí nechodí po horách, ale po lidech, říká se to..Kristinka má úmrtí v rodině, nepřijde celý týden a nás čeká těžší týden než obvykle..Chtěla bych napsat, že je tu bez ní smutno, ale..Není, není totiž čas ani přemýšlet, ani fotit a ani smutnit..Odpoledne je to horší, všecko se to rozleží, v hlavě, svalech..A srdci..Jaký bude svět, až my tu nebudeme?? Bude to stejné jako s námi..Bude se sypat sníh z nebe a sůl ze sypače..Kdesi v šatně kdosi přivře rukáv bundě.. Nejlepší přátelé budou psi a srdíčko možná ve sněhu objeví i někdo jiný..Naše cesty nejsou nekonečné..Ale je to tak správně..Vesmír..Věčnost..To bych teda nechtěla..Stačí mi můj život a jsem za něj moc ráda...