A dej si bacha, co si tím kartáčkem vyčistíš:-)Házím bílé rukavice, nechci už se hádat, jsem vyčerpaná a toužím jen po..Mám smutnou, vlastně pořád v poslední době..Chci s tím něco dělat, ale nějak mi chybí odhodlání..Srdce se tu válí na každém kroku, v každé kalužině, jen je sebrat (se)..Už od pátku to tu vře, nikdo to nestihl opravit a znovu se bude dělat až v pondělí a kolik vody mezitím odteče...Doma už to (ne)vře, tak uvařím čajík..Můj mozol, bez něj bych to nebyla já:-)Jsem jak zlomená a navíc suchá kytka, ale kořeny mi ještě neuschly, tak je naděje, že s jarem se zas, stejně jak ta chrpa, vzpamatuji a vzchopím se:-)Sám, ve svém virtuálním království, kam já nepatřím a patřit nechci...