Půl druhý a já ještě vzhůru... Přijdu domů a tam nachystané občerstvení. Jsem jako vždy dojata... Ráno je krušné, ale nejsem jediná, komu se nechce... "Podívej maminko už je vykvetená!" Venku prší. Ujede mi to před nosem, nevadí, můžu fotit červený deštník přes plexisklo. Kus cesty jdu pěšky (protože "Do práce na kole"). A stejně tak z práce. Pár zastávek, pak se zase nalodím. Pod mostem zase stojíme, ale mám to tam ráda... Doma mě napadne otočit kalendář. Bernard má radost z novýho obrázku. Pak ještě jdeme ven za Honzou do práce, ale foťák neberu, síly mě opouští. Večer ještě zabalim dáreček na zítra.