Novohradské hory za svitu Luny ve dvě hodiny ráno … a ráno po rozbřesku … a
loučení je s hudbou … protože D1 je parkoviště, zkusím to přes Rakousko … tady se také mohutně opravuje a staví … ale je tady všude pořádek a čisto a dálnice spořádaně jede stabilní rychlosti 80 km/hodinu … SAKRA, jak to, že to tady jde a o pár kilometrů severněji ne … ale nechci si kazit náladu, protože už lehce projíždím Vídní a blížím se k perle na Dunaji, Bratislavě … stavuji se k NOLI, kde nakládám hromadu objektivů jejího kamaráda na prodej … všimli jste si někdy, na jakém šíleném svahu zahradničí? … a s té úrody mi málem vypadly oči, je to pravá Mičurinka … NOLI mě pak vzala do
Danubiány a to je skutečný ráj na zemi … tady mám vždy pocit dovolené u moře a neskutečného klidu a pohody … DĚKUJI … a pak už jen cesta domů …