Vstávám s dobrou náladou a těším se na dnešní prvotrimestriální screening. Jídlo, co mám na oběd, sním už na svačinu. Sejdeme se s Jiříkem doma a jedeme společně. Ještě do čekárny mi přijde zpráva naopak od jedné nespokojené červnové nevěsty. Ale pak už jen tma, protože výsledky screeningu nevypadají dobře...pro podezření na vývojovou vadu rovnou obcházíme sérií vyšetření. Chlad a negativní vyhlídky ze strany lékařů mi v zatlačování slz moc nepomůžou. Díky bohu, že jsme tam s Jiříkem. Sama bych to nezvládla nikdy. Těšili jsme se na první fotku z ultrazvuku a teď ani nevíme, zda si pro ni máme jít... Co když všechno to těšení se na prcka bylo zbytečný...Ale Jiřík pro fotku jde, zatímco já bulím na záchodě. Jehly do břicha je to poslední, co by mi vadilo. Hlavně ať je prcek v pořádku.