Den mi začíná vždy stejně - ještě za rozbřesku jdu pustit slepice z kurníku. A cestou přes zahradu se rozhlížím, zhluboka dýchám, těším se ze života. A občas jsem okouzlena kouskem zahrady, který je pro mě už tak všední, že ho většinu času ani nevnímám.
Až teprve, když zaopatřím zvěř, mohu se nasnídat - už patnáct let je to vždy ovesná kaše. Dopoledne jdu na zahradu, máme skoro hotovo, zazimováno. Víte, jak vypadají plody dřezovce a že jsou jedlé? Začerstva najdete v luscích chutná semínka, která po usušení můžete umlít na mouku nebo vařit jako luštěniny. Lukášková (kočka) ráda předvádí dovednost stromolezectví.
Navečer jsem jako každé pondělí jela do Jičína na keramický kroužek. Moje výtvory se doma zatím nesetkávají s ovacemi, ale to přijde!