Dnes jsem vstávala už v šest ráno, venku byla ještě tma tmoucí, tak jsem udělala nutné věci v počítači.
Poté jsem zadělala těsto na skořicové šneky, celý dům ještě spal.
Jakmile se rozednilo, šla jsem vypustit slípky.
Kamarádka Janina dnes odjíždí, ještě mi pomáhá s obědem, vnučka Andělka jí asistuje.
Je pošmourný, smutný den, ani se člověku nechce ven. Moje maminka tomu říká, že se cítí jako pod poklopem na sejra.
Někomu ulétl igelitový drak! Napadá mě akorát: další plastový odpad někde v přírodě.
Pěkně fučí, prádlo brzy uschne.
Večer už jenom lenošíme u kamen, inspirováni kočkami.