Jupí, dneska se uvidím s mou kamarádkou Evičkou a jejím chlapečkem Lorenzem alias Vavřou, vyrážím za nimi ráno do Dejvic. Projdeme se Stromovkou a já dám ještě jednu šanci bezkofeinové kávě. Že to byl blbý nápad se ukazuje brzy po poledni, kdy se Tonča mění ve řvoucí příšerku. Trvá to celé odpoledne i večer, v zoufalství s ní v šest večer vyrazím na procházku s kočárkem, ale to zabere jen na hodinku. Pak zase řev, řev, řev. Vůbec to nedávám. A taky je jistý, že ani bezkofeinové kafe si už zase delší dobu nedám :)