Jenže to nesmí být venku hnusně :) Kritický den nastal. CELÝ DEN se i proto věnuji tvorbě fotoknihy z tátových fotek. Táta fotil spoustu spoustu let jak zběsilej a když zemřel, zůstala po něm spousta krásy v jeho pohledech na svět. Několik odpolední jsem nyní věnovala proto jemu a i když je to malinko (!) proti pravidlům, tak sem dávám to, čemu jsem se věnovala po celý den (berte to jako to, co jsem celý den viděla já), kdy bylo škaredě a neměla jsem chuť dělat nic jinýho. Koneckonců, toto byl prostě můj den. A knížka bude, taky vám ji pak ukážu. (jen na dnešní dvojce jsou pohledy, co jsem mu kdysi poslala já a staré pohledy co sbíral a na trojce je jeho zápisek z diáře).