Dokoupila jsem bláhově inzulin, tohle by mělo vyjít na 45 dnů..Ač obklopena rodinou, jsem sama, jen já a..Rozhodování..Stihli jsme spolu s Rexíkem ještě odkvétání sakurky, letos už podeváté...A zase tolik krásné, rychlé, a stačí, aby zafoukal větřík, je uklizeno a život plyne dál, tak samozřejmě a zlehka..Virus nevirus..Zdraví, nemoc, bolest, radost...Vše v jednom, všecko to na mně padá, tak jedu na kole za rodiči..Ano, poprvé úplně sama..Měla jsem trošku strach, ale to bylo paradoxně moc dobře, aspoň jsem se soustředila na cestu a ne na tu bolest, co s Rexem prožívám..Naši mi promluvili do duše, podrželi mě a dodali sílu, přesně to jsem potřebovala..Zbytek dne trávím v nejmilejší společnosti....