Potřebuji v 10:00 zavolat do školy, ale minuty vůbec neubíhají. Odpovědí je mi pouze nepříjemnost. Už se vydávám ven, abych v klidu stihla sraz na hlavním nádraží s Kristýnkou, která má hodinu na přestup. Ale volá německá firma, že posílají opraváře. Ani po hodině neopraveno. Letím na Hbf, ale nevím, kudy na autobus na Potsdamer Platz. Ujede mi jeden z druhé strany silnice. Čekám na další. A najednou se ulice začíná plnit policejními auty. Těmi běžnými, ale i obřími. Celá ulice, po které se dostanu na Hbf, se najednou zaplní demonstrací. Naštěstí se tam dostanu, ale o půl hodiny později. Pak mi dochází, že dnes vlastně přebírá Německo předsednictví EU. Večer opět do parku a volám všem dnešní zážitky.