V noci jsem furt vzhůru, kolem osmé ráno už jde babička na operaci. Nervózní nezvládnu nic jiného, než zběsilý úklid celého bytu. Přijde Jiřka a pak jsem si naplánovala ještě kávu se Simčou. Je divné nevědět. Operace má trvat 3–4 hodiny a až kolem třetí odpoledne je mamka pověřená volat do nemocnice. Do té doby vůbec nevím, co je a co není. Kolem jedné mám zvláštní pocit a vzhledem k tomu, že s babičkou máme vždycky takovou telepatii, něco ve mně mi říká, že je vše v pořádku. A taky že jo, žádné komplikace, vše v pohodě. Celá mimo přijdu do práce o půl hodiny dřív, a tak ještě prohlížím okolí. Pak jdu pěšky domů.