Dnes je den, kdy jsem si domluvila konzultaci u jiného veterináře, ten náš chce s jakoukoli léčbou čekat, až bude mít Kazi rok.. Tak to nechápu proč to čekání, tolik trápení. Chvatně uvaříme polévku, vybalíme nákup, vyfotíme se s Luckou, nasadíme poprvé v životě psí náhubek a už frčíme směr Havířov za moc hodným panem doktorem Maškem. To, co mi po podrobném prohlédnutí Kaziho řekl, mě naprosto odrovnalo. Nejen, že má těžkou vadu kyčlí, ale má závažný, takřka neřešitelný nález na páteři. Čekat do roku je bezpředmětné, protože v roce už s největší pravděpodobností nebude moci chodit vůbec, ochrne...Bolesti už teď má nesnesitelné😭Páni, nemohla jsem ani brečet, ani mluvit, zmohla jsem se jen na "děkuji".. Na 2.9. jsme objednaní na náročné a bolestivé vyšetření páteře, kyčelních kloubů, snímkování a punkci, naštěstí se to u psů dělá v narkóze.. Musím se aspoň na chvilku stavit k našim, vždyť Kazínka dnes uvidí poprvé naživo.. Mazlení nebralo konce a mě se kutálí slzy i teď...