Zajel jsem na blešák. Co to je za společnost, kde různí lidé bez skrupulí ignorují, že covid je zejména pro staré lidi ohrožením života. Nikdo ty květiny neutrh. To je dobře. Na poště. Dnešní pivo. Odpoledne. Ramon. Ptám se a odpovědím nerozumím. Vytáhl jsem jsem zápalkové etikety z roku 1969. Z roku, v kterém jsem se narodil. Mě opravdu táhne na třiaapadesát. Budovu, kde pracuji, mají za tří roky bourat, ale šance na práci, by snad ve firmě, kde pracuji byla, pokud ovšem bude dál existovat. Jsem starý veterán, neumím vařit, a kdoví jestli budu v budoucnu pracovat a hlavně za jaké peníze. Nejhorší je být sám... Vždy jsem chtěl prožít společně život vedle milované ženy, s kterou se raduji každou chvíli života. Jde mi stejně, ale nejvíc, o štěstí mých nejbližších...