Šlápla jsem do ho*na, snad přinese kopu štěstí! A taky jsem narazila na krásná slova C. S. Lewise: „Věřte mi, milý pane, nebo paní, vy a všichni, které milujete, jste byli odsouzeni k smrti dříve, než byla atomová bomba vynalezena a dost velké procento z nás by muselo zemřít nepříjemnými způsoby. My skutečně máme jednu velkou výhodu před našimi předky – máme anestetika. Dosud je máme. Je zcela směšné fňukat a smutnit, protože vědci přidali jednu další možnost, ve které by smrt nebyla vůbec šancí, ale jistotou. Toto je první bod, který je třeba zmínit: prvním činem by mělo být naše sjednocení. Pokud máme být zničeni atomovou bombou, tak až tato bomba přiletí, ať nás najde dělat rozumné a lidské věci – modlit se, pracovat, vyučovat, číst, poslouchat hudbu, koupat děti, hrát tenis, povídat si s přáteli u skleničky a hrát šipky – ale ne se choulit jako vyděšené ovce a přemýšlet o bombách. Ty mohou zničit naše těla (také mikroby to dokáží), ale nemusí ovládat naše mysli."