Ráno si dáváme rychlý kafíčko a utíkáme zase dál. Probíhá lučba (jak říká Kája). Nakonec jsme se s Peťou a Zdeňkou rozhodly naše dobrodružství ukončit dříve - nohy bolí, kilometrů by nás čekalo mnoho a nádraží málo. Vracíme se do Berchtesgadenu a cestou si lovíme z naší oblíbené říčky kamínek na památku. V Salzburgu se musíme rozdělit - já jedu vlakem a holky autobusem. České Budějovice, jsem v cíli! Hory ze mě udělaly dobrodružku - nelením, důstojný záchod (jak říká Terka) a sprcha budou muset počkat, já putuju dál. Konkrétně na kamarádovu oslavu třicátých narozenin, kterou jsem původně neměla stihnout. Jsou tam všechny naše táborové děti - 7 na světě a 1 v očekávání! Grilujeme, povídáme, ťuťáme děti a večer pálíme ohýnky. Ještěže mám s sebou stan a všechno, co k životu potřebuju! :)