Diskotéka jede do rána. Po probuzení nás vítá zamračený Kuks. Jak by také ne, vždyť už se s ním loučím. Zavřu svůj prázdný pokoj a už jen čekám na spolucestující. Honza bere mě, Alenku a Vojtu domů autem. Je nám všem líto, že odjíždíme. Ale možnost si popovídat o divadle a zpěvu (i o našem vystoupení) s těmi, které tato činnost živí, to je prostě paráda. Cesta do Prahy se tak stala dalším úžasným zážitkem, kdy jsem ani nevzdechla na focení :-D Doma už mě vítá má "zahrada". Vybalím kopec špinavého prádla a jdu prát. Požírám čokoládky, co jsem dostala na festivalu a zpracovávám fotky. Je to na dlouho... Místo na polštářku si zasloužím.