Po lidem v Indii je mi velmi smutno, já si až tam uvědomil jak to je paráda potkávat se a hovořit s lidmi, kteří si na nic nestěžují, neprudí a pořád si na něco nestěžují. Ano vím, že za tím je hodně jejich zájem něco prodat a mít vlastní zisk, ale to se musí prostě zažít jaký to je rozdíl oproti tomu jak se k sobě chováme tady u nás. Všude na ulicích se smlouvá o ceně, to pro mě bylo docela těžké, zvlášť když výchozí cena je velmi často na naše poměry směšně nízká. Prodavač ji určuje podle svého odhadu odkud jste a na co máte a často bývá až desetinásobkem jeho minima. Smlouvání ale není jen o obchodu, je to především o vzájemné úctě a vztahu. Když zboží nebo službu koupíte bez smlouvání, tak je obchod ukončen a nic víc. Když smlouváte, tak se s vámi prodavač dá do řečí, popovídáte si o životě a on vás třeba také pozve na čaj. Zvlášť když ho pobavíte a mu se to líbí. Je to prostě proces, který je součásti obchodu a je důležitější než vlastní zisk.