Po probuzení se necítím dobře. Nikomu to neřeknu, protože se nechci zdržovat a vyrazit směr Brno. Už se těším domů. Eliška mi cuchá nervy různým hulákáním, když se jí zrovna nikdo nevěnuje. Rozloučíme se a vyjedem. Cítím, že při řízení je pro mě těžké udržet pozornost. Neusínám, jen mám nějak vypnutý výstražný senzory. Vysvobodí mě z toho až hořká čokoláda, co mi Vendulka nabídla. V poledne zastavíme na čerpačce, dáme si pizzu, co nám zbyla ze včera a jedem dál. Já si pustím podcast do uší a cesta rychle utíká. Vendulka pracuje a něco si píše a Eliška spí. Dorazíme domů a jsme šťastní. Esterka za námi přijede s nákupem a nachystá nám večeři, takže luxus. Hraju si na kytaru a piju vaječňák. Vendulka dokončila nákup na rohlík a ten za 90min dorazil. Vykoupem se a jdem spát.