Neřádím ve 3h. Ve 2:30 koukám na rozsvícené obrázky (ten vpravo dole se mi nelíbí...už večer jsme ho nazvali "mrtvola". Když už konečně znovu usínám, je tu budíček. Půjdu na řadu první nebo druhá, a tak musím sprintem do sprchy, převléknout a být připravená na značce. Prášek, první tekutá mňamka a čekání. Včera Peterko říkal, že si se svým náramkem mohu klidně i povídat...přemýšlím o tom :-D Zatím si ale povídáme s Danou... pak jsem si dala operační výpadek. Když už jsem schopná pořádně vnímat, Dana je pryč. Mám barvu smrti i normálně, a tak se mě každý neustále ptá, jestli neomdlím. Pak se dozvídám, že jsem doktorům dala celkem zabrat. Na večeři už se těším. Po ní jsem celkem použitelná. Jen kolegyně mi stále zůstává na dospáváku - prý si raději hnula s tlakem, aby nemusela ke mně - sestra náš styl humoru nijak nepokazila :-D První kouknutí na jednu z jizev.