Elišce jsme sráželi horečku i o půlnoci. Já spal do rána v obýváku. Dopoledne mám chuť se nějak naladit na víkend, tak hraju na kytaru. Eliška má dopoledne zase horečku. Ukazuju Elišce na počtu kusů těstovin kolik let je jí a kolik mě. Jsme tak unavený, že si dneska jdem na oběd pro tortillu. Odpoledne chceme spát, ale Eliška nás za půl hodiny vzbudí, že se chce dívat na pohádku. To mě docela vytočilo. Eliška si stěžuje na bolest v krku a nelézáme jí v krku nějaký bíločervený pupínky. Protože horečka neklesá, jedeme na pohotovost do dětské nemocnice s vidinou, že budeme za hodinu hotový. V čekárně jsme strávili 2h 45min a to nás předběhlo několik urgentních případů a dokonce i výtržník se zraňenou rukou, kterého dovedla policie a polovinu času v čekárně probrečel. Ještě, že tam byla Lucka, nemocniční klaunka, která nám všem zvedala náladu. Přijeli jsme domů v půl jedenácté. Dopisuju tyto řádky a je půl dvanácté. Kdy já se vyspím?