Můžu spát a chtěl bych spát, ale stejně procitnu v 6 hod. a už nemůžu usnout. Už v 7h si jdu nakoupit snídani a cítím se v obchodě divně. Už si ani nevzponímám, kdy se mi naposledy stalo, že potřebuju nakoupit podle toho, kolik mi zbývá na účtě. Můžu si za to sám, že nechci sahat do rezerv. Na 10h jedu fotit do Tišnova, pak přejíždím do Boskovic a nakonec do Žildochovic. Celou dobu poslouchám Brocast. Obědvám pizzu v Boskovicích. Až v třetím podniku, kam zajdu, přijímají karty. Přijedu domů v 16h, vysprchuju se a jdu spát. Nechci to přiznat ani sobě ani o tom nemluvím, ale něco na mě leze. Zbytek dne už jen odpočívám a dívám se na Sherlocka.