Jedu z práce autobusem. Je vidět, že odpoledne bude krátké. Tento týden zpracuji v duchu vzpomínek. Díval jsem se, jaké byly dříve náklady na byt, v kterém bydlím. Ano, téměř symbolické náklady za byt tvořily kdysi dávno desetinu příjmu i mnohem méně :-) ne polovinu či dvě třetiny jako je tomu u mnoha lidí dnes. A k tomu Waldemar Matuška zpíval: ...A ceny jsou stálý a lidi se maj,v tý zemi jsou lípy a ve květech med,a u sudů pípy a u piva led,a okurky v láku a cestovní ruch,a hospod jak máku a holek jak much". A ženy měly více dětí, školy a školky byly přeplněné. Protože přídavky na děti, byly oproti dnešku v dost jiné výši. V roce 1980 byl přídavek na 1 dítě 140 Kčs, na 2 děti 530 Kčs, na 3 děti 1030 Kčs. Nikdo neležel bez domova na ulici. Pivo. Vážení. Lístek, na který jsme dojeli do Beskyd v narvaném vlaku za pár korun. Okna jsme vyleštili Okenou :-), já ji použil nedávno :-) Kakao nebylo zrovna levné. Knížka s ilustracemi Zdeňka Buriana stála 30 korun. Hodně se tenkrát četlo.